Jenom jednou

25. ledna 2010 v 22:23 | Bajuška
Ahoj tak jsem tu přidala obrázek. Stáhla jsem si ho z Jasmínového blogu. Chtěla jsem vyrobit svůj ale vůbec na to nemám čas. Do sešitu už skládám další díl této povídky. Doufám že se vám povídka bude líbit. Pište komentíky abych věděla co mám zlepšit.



Bylo kolem 9 večer a v jedené z restaurací se konala Sg party. Byli tam skoro všichni z SGC a oslavovali se Generalovi narozeniny. Sam se bavila v kroužku vědců o nějaké mimozemské věcičce co našla Sg15. Dany flirtoval s barmankou, kterou asi opravdu oslnil. Teal'c se bavil s vojáky. A Generál Jack O'Neill jako oslavenec seděl u stolu s pivem a koukal na všecny kolem jak se baví. Jeho pohled se zapoměl u Sam. Koukal na ní jak se směje. Miloval její úsměv. Měl rád, když se na něho dívala těmi modrýma očima. Líbilo se mu její způsob vysvětolování, když něco nechápal. Někdy spíše dělal že nechápe aby mu to vysvětlila a její hlas a pohled byl jen jeho. A teď je konec. On bude sedět zavřený v kanceláří a ona se za ním bude chodit dívat jen před a po misi. Byl na to že je povíšený naštvaný. Sam jako by věděla že se na ní někdo dívá a tak se ohlédla viděla Jack jak svůj pohled otočil jinam. Omluvila se u vědců a pomalu šla za ním.

"Generále?" Oslovila ho Sam. "A Majore, bavíte se?" Zeptal se Jack. "Docela ano pane." Pokusila se o úsměv. Sam se mu snažila koukat do očí ale on svůj pohled dával pořád jinam. "Tak generále já se sváma rozloučím, pojedu už domů." Jack se postavil a podal Sam ruku. Ta se nahla a políbila ho na tvář. Jack se zarazil a z jeho úst jen vyšlo nashledanou Sam. Sam se na něho usmála a rozloučila se s ostatními.

Sam vyšla ven a čekal na Taxi. Stála na chodníku a taxi nikde, z restaurace vyšel muž z uniformousku čepicí a kabátem až na zem. "Carterová? Nechcete hodit domů? Už mě to tu nebaví." Sam se pousmála. "To budete hodný pane.." Jack sešel těch pár schodů až k ní. "Tak nastupte do auta madam." Sladce se při tom usmál. Jack jí otevřel dveře od auta a ona nastoupila.

Zavezl jí až před její dům. Opět jí otevřel dveře a doprovodil jí ke dveřím. "Děkují pane. Co jsem vám dlužná?" Oba se sobě navzájem koukali do očí. "No tak jste mi dlužná tři a půl polibku na tvář." Jack to řekl s vážnou tváří. Sam na něho koukala a nemohla uvěřit svým vlastním uším. "Co že pane?" Zeptala se pro jistotu Sam. " No že jste mi dlužná tři a půl polibku na tvář. Je to hloupé já vím nechte to tak." Jack se otáčel k odchodu. Sam ho chytila za paži aby se zastavil. "To vůbec není hloupé." Usmála se a políbila ho čtyřikrát. "Já jsem řekl ale tři a půl polibku a vy jste mi dala čtyři to vám budu muset tu půlku vrátit." Sam pokrčila rameny a záhy měla na líčku Jackův polibek. "Nashledanou Sam." Jack se otočil a odešel k autu. Sam se za ním ještě chvíli dívala a potom odešla domů.

DRUHÝ DEN
Sg1 měly být v 10:00 u generála pro souhlas k misi. Jack tam přišel jako poslední. Dany rozebral situaci na planetě. Jack celou tu dobu co Dany vysvětloval a popisoval planetu, se díval na Sam ta svůj pohled dávála pryč, aby se jejich pohledy nepotkali. Jack souhlasil s misi na tu planetu, z Denyho vysvětlovaní proč na planetu měli jít nevěděl vůbec nic. Pořád doufal že se Sam otočí a sladce se na něho usměje.

Sg1 byla připravena v plné polní až se kruh co byl naproti nim se rozsvítí modře a oni budou moct projít. Místností zaznělo smutným hlasem. "Máte zelenou sg1." Generál Jack O'Neill byl smutný že už není on velitelem v Sg1 docela mu to chybělo. Teal'c ani Dany to ne spozorovali ale Sam se na něho podívala. Jejich pohled byl krátký ale pro ty dva to byl jejich nejdelší pohled. Sam ještě než se otočila že projde bránou se na Jacka usmála jak si to přál na zasedačce a o odešla na druhou stranu vesmíru.

Sg1 se planetou procházela zastavovala u kdejakého šutru, protože se zdál Denymu zajímavý. Sam a T kroutili oči a měli aspoň čas se najíst. Dany jim vyprávěl co je na kamenu napsáno a jak to není zajimavé ale T a Sam ho vůbec neposlouchali. Věnovali se svému jídlu a bavili se mezi sebou jak to jde život a tak co T syn jak se má. Deny si všiml jejich nezajimovsti a tak přestal mluvit. Najednou se v křoví něco pohnulo. Sam a T se postavili a stali ve střehu. Z křoví se ozvalo. "Sg1 nestřílejte tady Sg5." Oba dva tedy sklonili zbraně a Sg5 vylezla z křoví. "Majore co tady děláte?" Zeptala se Sam. "Generál nás tu poslal aby jsme vás dovedli, vysílačkou se tu nešlo připojit. Tak generál nařídil aby jsme se pro vás vydali." Odpověděl ze vší cti velitel z jiného týmu. "A co se stalo?" Kladla mu další otázku. "To nevím madam." Dany si zbali svá fidlátka a Sg1 a sg5 prošli bránou na planetu Zemi.

General řekl že Dany a T se můžou jít osprchovat a Sam má jít do jeho kanceláře. Ti dva odešli do sprch a Sam šla po schodech nahorů do kanceláře Generála Jacka O'Neilla. Sam vešla do Generálovi kanceláře. "Sam posaď te se." Sam se nevěřícně podívala a sedla si na židli. "Pane proč jste nás z mise odvolal." Jack udělal rukama gesto aby počkala a nechala ho mluvit. "Sam já vím, že je divné že jsem vás odvolal ale musel jsem to udělat. Po vašem odchodu na planetu, tady k nám přiši tokrové s vaším otcem." Sam se usmála. "Táta je tady?" Jack sklopil hlavu. "Sam váš otec umírá. Je na ošetřovně a čeká na vás."

Sam vstala a rozutíkala se na ošetřovnu. Sedla si k otci na postel a objala ho. Slzy jí tekli po tváři a její otec sebral všechnu sílu aby jí je utřel. "Sam miláčku, chci abys věděla že tě mám strašně rád. Promiň mi jestli jsem tě v děctví nějak zanedbával ale nedělal jsem to schválně. Sam mám tě moc rád." Sam se neodhodlala na žádné slovo jen se na svého otce koukal a a plakala. Samin otec zavřel oči a jeho ruka vyklouzla z její dlaně. Sam se rozbrečela.

Jack jí takhle nikdy neviděl. Znal jí jako tvrdou ženu, kterou jen tak něco nerozpláče. Ale teď jí viděl zranitelnou, křehkou a tak šel za ní chytil jí za rameno a to malinko stisknul aby věděla že je sní. Sam se na něho podívala a pokusila se o úsměv. "Pane? Proč to tak bolí když stratíte někoho blízkého." Zeptala se ho a ani nečekala odpověď. "Já nevím Sam."
Pokrčil rameny Jack. "Věděla jsem že to bolí ale mi se tohle stalo jenom jednou a to jak jsem bylá malá. Nevnímala jsem tolik tu bolest vždycky tu byl táta, který mě objal a řekl už to bude lepší." Sam se spustili proudy slz z očí. Jack si k ní postavil aby jí viděl do tváře, pousmál se a řekl. S tou ženou šel do zlatnictví a vybírali prsten žena si ho zkoušela na prst. Já jsem odešla a říkala jsem si že je to jasné. "Už to bude lepší." Sam se mu podívala do očí a objala ho.


Tohle je první díl povídky snad se vám bude líbit

 


Komentáře

1 Jasmína Jasmína | Web | 26. ledna 2010 v 15:34 | Reagovat

začíná to zajímavě. Je fajn, že má Sam v každou chvíli někoho, o koho se může opřít

2 Meg...Sbéčko Meg...Sbéčko | Web | 26. ledna 2010 v 15:45 | Reagovat

Mě se moc líbí!Těsím se na pokráčko...

3 Megi Megi | Web | 26. ledna 2010 v 21:20 | Reagovat

Ahojky, rozjíždím nový sci - fi blog... byla bych moc ráda kdyby ses se mnou spřátelila... :-)

4 Jasmína Jasmína | Web | 27. ledna 2010 v 14:52 | Reagovat

ahojky. máš u mě diplomek
http://tajemstvifantasie.blog.cz/1001/diplomky-za-bleskovku-c-8

5 Jasmína Jasmína | Web | 27. ledna 2010 v 16:31 | Reagovat

Stvořila jsem návod na rozcestník, určitě bude přehlednější než ten, co jsem ti psala do komentů, tak se kdyžtak koukni :-D
http://tajemstvifantasie.blog.cz/1001/navod-na-rozcestnik

6 Jasmína Jasmína | Web | 27. ledna 2010 v 16:34 | Reagovat

A ano, povídka bude až v pátek...

7 jac-kie...tvé SB jac-kie...tvé SB | Web | 27. ledna 2010 v 21:56 | Reagovat

hrozně moc se mi líbí, ale Saminýho otce je mi líto.
moc se těším na pokráčko :-)

8 Shipperrka Shipperrka | 12. března 2013 v 22:02 | Reagovat

Nějak jsem nepochopila ty poslední dva řádky, hlavně s tím zlatnictvím...kdo to říkal, nebo si to jenom myslel(a)?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama