Svatba

25. září 2010 v 11:04 | Bajuška
Jack
Sam
Daniel
Tealc



Jack stál v zasedací místností se svým týmem a s ženou, kterou držel kolem pasu v zasedací místnosti. "Chci vám něco oznámit." Žena vedle, jsi odkašlala, Jack se roztomile usmál a dal ženě něžný polibek. "My vám chceme oznámit." Na chvíli se odmlčel a na ženu se ještě jednou usmál. "My dva se budeme brát." Ostatní než něco řekli podívali se na Sam a pak na Jacka. "Kdy?" Zeptal se Daniel. "12.1" Odpověděla žena. "Gratuluji vám pane i tobě Tess, ale teď mě prosím omluvte, mám ještě hodně práce." Jack se zamračil, chtěl aby z jeho svatby měli všichni radost z Tess chodil už dva roky. "Možná má ale opravdu moc práce." Pomyslel si Jack. Sam do své laboratoře nešla, ona tam rovnou běžela. Doběhla a zabouchla dveře z její zašívány.

Daniel věděl co se asi děje a tak hned po gratulaci také zmizel. Zaklepal na jedny ze dveří na chodbě. Nic se nezývalo a tak mírně pootevřel dveře a nakoukl do nich. Sam tam seděla zkroucená na zemi a po obličeji jí tekly slzy. Daniel neváhal zavřel za sebou dveře a sedl si k Sam. Nevěděl, co má říkat a tak tam jenom mlčely. Sam spadla hlava na jeho rameno Daniel se trochu zakroutil a protáhl ruku tak aby jí mohl obejmout. "Danieli? Co je na mě tak špatného? Co jsem mu udělala, že mi musí tolik ubližovat?" Sam se znovu rozplakala. "On ti nechce ublížit. On určitě ani netuší, že ti ubližuje, je to blbec. Kdyby se pořádně podíval, zjistil by, že jsi mnohem hezčí než ona." Sam, se musela zasmát a to udělala Danielovi velkou radost. "Díky Dany, opravdu ti moc děkuju." Daniel se postavil a zašel pro kapesník a utřel Sam slzy. "Nebreč, tím by si tomu našemu plukovníkovi udělala radost. Zjistil by, že o něho stojí víc žen než je potřeba." Sam se znovu usmála.

Jack seděl u sebe doma a přemýšlel proč tak rychle utekla. Tess to na něm poznala, že na myslí na jinou a tak ho zahltila vášnivými polibky, aby myslel jen a jen na ní. Povedlo se jí to Jack zapomněl na Sam a poddával se jejím polibkům. Tess, už usnula, Jack si šel pro skleničku šampaňského. Sedl jsi zpět na postel a důkladně si prohlížel svou nastávající. "Co mě na téhle ženě přitahuje?" Tuhle otázku si pokládal pořád dokola. Lehce si povzdechl. "Co mě na ní sakra tak přitahuje je jiná než ta žena, na které mi maximálně záleží. Proč ležím v posteli s touhle a ne s ní? Dělám to schválně? Nebo opravdu Tess miluji?" Otázky takového typu se Jackovi honili v hlavě, do té doby než uslyšel Tess. "Lásko!! Pojď si ke mně lehnout." Jack odložil skleničku, zhasnul lampičku u postele a oba se nechali unést říší snu.

Ráno se z Tess rozloučili, popřáli si krásný den a jeli každý svou cestou do práce. Jack na základě pokračoval ve své každodenní práci a to…. Že bloudil po chodbách, protože neměl co na práci. Narazil na jednu z laboratoří, ze které šel slyšet vzlykot. "Ťuk, ťuk můžu dál??" Sam se lekla, nečekala návštěvu. Setřela jsi slzy z obličeje a trochu rozpačitě se usmála. Její nadřízený vešel do její laboratoře. "Vy jste plakala?" Musel se jí na to zeptat, protože ho bolelo, když viděl její slzy. Hlavou udělala to gesto, jako že ne. Jack jí to ale vůbec nevěřil. Přešel k ní a chtěl jí obejmout ona však poodešla dál od něho. "Co chcete, pane?" Jack přešel ke stolu a přejížděl po pracovní ploše prstem. "Plakala jste, kvůli mně?" Sam se zarazila. "Moc si fandíte, pane." Jack se na ní musel podívat, nechápal co se děje. Protože takhle s ním nikdy nemluvila. "Musím jít na ošetřovnu, jak jste mě lekl, pořezala jsem se." Odešla a nechala ho tam jen tak stát.

Doktorka jí ošetřila a Sam mohla jít dál pracovat. V laboratoři seděl muž na točící židli a otáčel se kolem své osy. "Pane co tady děláte?" Jack se chtěl postavit ale nepodařilo se mu to jak se točil na židli, motala se mu malinko hlava. Skoro upadl, kdyby nebyla Sam pohotová. "Pane!" Vykřikla, když ho viděla padat, běžela k němu a chytla ho. Jejich tváře byli tak blízko, jen pár milimetrů od polibku. Jack jako byl zaslepený a zapomněl, že se bude za pár dní ženit. Pomalu aby Sam nevyplašil se k ní nahnul, ještě blíž a spojil jejich rty. Bylo to vášnivé, oba dva se poddávali touze po tom druhém. Sam ani Jack nevěnovali pozornost blížící se svatbě. Jack začal rozepínat Sam uniformu, když celou základnou se rozezněl hlas generála volajícího Jacka. Na základnu dorazila Tess. Jack a Sam rozpojili své rty. Pořád zrychleným dechem klečeli na podlaze a dívali se tomu druhému do očí. Jack se bez jediného slova zvedl a šel pryč.

O dvě hodiny později
Sam, odcházela ze základny, měla naplánovanou cestu domu. Stála u výtahu a čekala, až se dveře otevřou. K Sam, přistoupil Jack. "Majore? Už jdete domů?" Sam se ohlédla po muži stojící vedle ní. "Ano pane, jdu domů." Výtah se otevřel a Jack spolu se Sam nastoupili. Jenom co, se zavřeli dveře, Jack skočil po Sam začal jí líbat. "Sam už bez tebe, nemůžu být." Říkal mezi polibky. "Jacku, Jacku počkej." Zakřičela po něm. Jack se lekl, vzdálil se na druhou stranu. "Co se dejě." Sam sklouzla na podlahu. "Co se děje? Co se děje?" Uchechtla se. "Ty se budeš ženit to se děje." Jack tam mlčky stál. "Co mlčíš." Jack ale opravdu nevěděl co má říct. Sam, měla pravdu on se bude ženit a teď líbal cizí ženu. "Já si jí ale musím vzít. Miluji ji." Sam, začali téct slzy, protože zrovna v tuto chvíli ji zlomil srdce. "Sam prosím nebreč, bolí mě to, když pláčeš a je to ještě horší protože vím, že jsem ti ublížil." Sam se, nahnula a věnovala mu krátký polibek. "Nashledanou pane." Dveře od výtahu se otevřeli a Sam odešla, znovu nechala Jacka ve výtahu jen tak stát.

Nasedla do auta a rozjela se směrem domů. Promnula si oči, které jí začali palet ze slz. Zastavila u semaforu na červenou. Opřela si hlavu svou rukou a koukala na chodce, které přechází na přechodě. Mezi davem lidí uviděla známou tvář. Byla to Tess která objímala nějakého muže a při chůzi se párkrát políbili. Blikla zelená Sam se rozjela a jela tak dlouho dokut neuviděla cestičku před jejím domem.

Doma jsi napustila horkou vanu a lehla jsi do ni. Cítila to krásné teplo co do ní vstoupilo. Zavřela své uplakané oči a nechala své myšlenky volně plout po hladině. "Jack si zaslouží lásku, ale proč mu to dělá. On je do ní blázen až po uši a ona randi s jiným. Nebo je to jinak, jenom jsem si představovala, abych mohla udělat Jackovi scénu a on miloval zase mě a jí opustil." Z myšlení jí probudil zvuk mobilu. Nahnula se pro něj a zmačkla zelené tlačítko. "Prosím Carterová." Poslouchala co se ozve z druhé strana. "Ahoj Carterová, tady O'Neill." Sam se usmála, protože se jí nemusel ani představovat ona ho pozná dokonale. "Chtěl jsem se jenom ujistit, že jste v pořádku, a taky se vám chci omluvit, co se stalo v té sborce a pak ve výtahu." Teď už to nebyl úsměv co se vytvořil na její tváři, teď nakrčila čelo a snažila se udržet své slzy v očích. "Je mi fajn, Pane díky Víte co je divné?" Nečekala, až se zeptá. " Že mi voláte jak mi je. Divné ne? Co na to řekne vaše nastávající?" Jack věděl, že má pravdu. Už nebude večerní telefonování se Sam, nebude lehké flirtování a už vůbec nebude moc Sam obejmout. "Já vím je to divné, a Tess ví že vy jste moje nejlepší kamarádka a tak pochopí, že vám volám." Sam, začali slzy téct jako z vodopádu. Odtáhla od ucha telefon, potopila se, aby smazala slzy ze své tváře, vynořila se a přiložila si znovu telefon k uchu. "Pěkný večer pane."

Zavěsila mu, telefon a hodila s ním o dveře. Nechtěla, už sním nikdy mluvit, nechtěla ho nikdy vidět, nechtěla s ním mít už nic společného. Užíralo jí že ví něco, co mu může ublížit. Vylezla z vany a šla si lehnou.

Další dny probíhali celkem v klidu, Sam a Jack se chovali jako kdyby se nic nestalo. Co bylo ale prioritou číslo jedna? No přece Jackova veselka. I přes to že Sam dělala na venek že je v pohodě. Vevnitř, vevnitř srdce jí to strašně bolelo. Nevěděla jestli má být šťastná že je šťastný on, nebo smutná že už nikdy u něj nebude první. Daniel už se na ní nemohl dívat a tak vešel rázným krokem do její laboratoře. "Ahoj Sam můžu na chvíli? Musím se tě na něco zeptat." Sam, mu nabídla místo. "Nevypadáš vůbec dobře, nesměješ se jenom se mračíš a s nikým se moc nebavíš." Sam si také raději sedla. "Dany? Kdybys, se měl třeba ženit jo? A tvůj přítel by viděl, že tě tvá budoucí žena podvádí. Chtěl bys to vědět." Mluvila s Danielem se sklopenou hlavou. Daniel nakrčil nos. "Kam tím míříš?" Sam se na něj nechtěla podívat ale Daniel, jsi její pohled vynutil. "Tak chtěl nebo ne." Dany chvílí přemýšlel. "Co jsi viděla?" Sam se rozplakala a vklouzla na Danielův hrudník. "Viděla jsi Tess jak Jacka podvádí?" Zeptal se na rovinu a na Saminou otázku neodpověděl. Sam přikývla a z očí jí dál a dál tekly slzy. "Chápeš to on hledá lásku a když najde někoho, koho miluje tak ho podvádí. Myslíš že bych mu to měla říct." Daniel si jí přitáhl k sobě. "Já nevím." Snažil se jí utěšit a dařilo se mu to i on sám se tomu divil jediný, kdo Sam mohl uklidňovat byl Jack.

Daniel odešel a Sam se rozhodovala jestli má jít za Jackem a říct mu co viděla a nebo mlčet a počkat až to zjistí sám. Stála před Jackovou ubikací a ještě si rozmýšlela, jestli má zaklepat. Nakonec to udělala, zaklepala a čekala na nějaký povel ke vstoupení. Dočkala se ho z pokoje něco zaznělo a znělo to jako dále. Vešla do místnosti kde seděl Jack u počítače a něco do něj psal. "Sam? Konečně už jsem chtěl jít za vámi. Chci vám něco nabídnout." Sam tam stála tiše a docela nehnutě. "Chtěl bych vás poprosit, jestli by jste mi nešla za svědka." Sam málem vypadli zděšením oči. Jak, jak jí to mohl nabídnout, před pár dny říkal že bez ní nemůže žít a teď chce aby mu šla za svědka. "Pane proč to děláte?" Sam se musela hodně přemáhat aby jí zase netekly slzy. "Proč dělám co." Malinko poodešla ke dveřím. "V mojí laboratoří mě políbíte a kdyby nás to přerušilo tak by jsme se asi dostali dál. V tom výtahu mi řeknete že beze mě nemůžete být. O něco později mi zase řeknete že si Tess můžete vzít. Mě to zlomí srdce a teď mě požádáte abych vám šla za svědka. Co jsem vám udělala že mi chcete tolik ubližovat." S posledním slovem vyběhla z jeho ubikace. Jack se zmohl jen na výkřik jejího jména.

Vběhla do Danielovy laboratoře a padla mu do náruče. "Sam co se stalo? Řekla ji mu to? On ti něco udělal, řekl. Mám ho jít zabít." Sam se odtáhla a vzala jsi ubrousek, co měl Dany na stole. "Ne neřekla jsem mu to, neměla jsem dost odvahy. Požádal mě, ať mu jdu za svědka." Daniel jí znovu objal, protože se mu tam Sam ještě víc rozbrečela. "Chceš zavést domů? Nebo mám zavolat Pettovi? Aby, jsi pro tebe přijel?" Sam se usmála. "Pett" zopakovala a Daniel nějak nechápal. "Žádný Pett už není, rozešli jsem se. Teda já jsem se sním rozešla kvůli Jackovi." Daniel jí chytil za ruku a pomalu šel, sní pryč se základny až jí dovezl domů.

 


Komentáře

1 nickly nickly | Web | 25. září 2010 v 13:37 | Reagovat

ah...no tak to je...popravdě...strašně mě ty tvoje úžasné povídky scházely....vždycky dostaneš originální nápad a já jsem z toho pak vykolejená...je to...skvělé- víc než to...huh..nemohlo by být pokráčko ještě dnes? :D

2 Jasmína Jasmína | Web | 25. září 2010 v 18:31 | Reagovat

ahoj. je to moc pěkné, zajímavý nápad, moc se mi to líbí, jen si říkám, že by to možná chtělo trošku více rozepsat.
A prosím rychle pokráčko :-)

3 Hakky Shika Shun Hakky Shika Shun | Web | 28. září 2010 v 22:15 | Reagovat

Krásná povídka  ty barvičky jsou úžasné :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama